Historie těžby uhlí na Ostravsku

Historie města Karviná

Historie těžby uhlí na Ostravsku začala s nástupem průmyslové revoluce. V této době Anglie a další evropské země přistoupily k těžbě uhlí, které se stalo významným příjmem do státní pokladny. Habsburská vláda se tímto krokem inspirovala a podpořila těžbu nerostných surovin. Na Ostravsku se jako první snažil hledat a těžit uhlí hrabě Václav Kořenský z Terešova, který byl v té době olomouckým hejtmanem. V roce 1753 požádal o souhlas s těžbou, ale nedostal jej.

První důl vznikl v roce 1782

Většího úspěchu se dočkali František Karel Josef svobodný pán z Eichendorffu, hrabě Wilczek, báňský odborník Jan Jakub Lutz a mlynář Jan Augustin. Místní investoři však o těžbu neměli příliš velký zájem. První hlubinný důl na Ostravsku vznikl až v roce 1782 na Hlučínsku a vlastnil ho Jan Adam svobodný pán Gruttschreiber. Jeho konkurentem se stal hrabě Wilczek, který vlastnil uhelný dům ve Slezské Ostravě.

Rozvoj těžařské oblasti

Postupem času do oblasti pronikl vídeňských rod Rothschildů, který skoupil doly, pozemky a místní podniky. Na Ostravsko se postupně stahovali další podnikatelé, například rod Salmů nebo společné těžařstvo bratří Gutmannů a Ignáce Vondráčka. Zásadní obrat v těžbě uhlí nastal s počátkem výroby železa ve Vítkovicích, k němuž bylo zapotřebí koksovatelné uhlí.

Rozkvět oblasti

S rozšířením těžby uhlí došlo k rozvoji železnic a pomalu se začal měnit ráz místní krajiny. Do oblasti se stěhovali další lidé a počet obyvatel se zvýšil o desetinásobek. Vznikly dělnické kolonie, zmizely zemědělské plochy a zanikli drobní řemeslníci. Naopak dramaticky narostl počet horníků a dělnických profesí. To však s sebou přineslo silné znečištění životního prostředí a Ostrava si vysloužila přezdívku „Černé město“.

Těžba během první světové války

Po vypuknutí první světové války bylo zapotřebí zvýšit výrobu železa a těžbu uhlí. Ostravsko se stalo strategicky významnou oblastí Rakouska-Uherska. To mělo za následek, že se zintenzivnila těžba, ale nedodržovala se bezpečnost práce. Odvod mužů do armády způsobil nedostatek pracovních sil. Nejvyšší těžby se dosáhlo v roce 1916, kdy se vytěžilo přibližně 11,5 milionu tun uhlí.

Těžba po vzniku Československa

Po skončení první světové války vznikla samostatná Československá republika a bylo zapotřebí hledat nová odbytiště. Těžařské společnosti je nakonec nalezly v jihovýchodní Evropě, která neměla vlastní zdroje uhlí. I přes celosvětovou hospodářskou krizi se těžařskému průmyslu podařilo celou situaci ustát a v roce 1937 dosáhla těžba 13 milionů tun uhlí.

Těžba během druhé světové války

Na počátku druhé světové války si přivlastnilo uhelné doly nacistické Německo, což přineslo Říši značný přísun kvalitního uhlí pro metalurgický průmysl, který byl nezbytný pro vedení války. S přibývajícími válečnými prohrami došlo k poklesu těžby a při přechodu fronty byly doly značně poškozeny.

Pokračování těžby po druhé světové válce

Po druhé světové válce prezident republiky doly znárodnil a šest místních těžařských společností sloučil pod národní správu. V roce 1946 byl zřízen národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, který vlastnil 32 dolů, 9 koksoven, 10 báňských elektráren a železárny v Třinci a Vítkovicích. Změna nastala v roce 1953, kdy byl podnik zrušen a místo něho byl zřízen Kombinát OKD, ale v roce 1957 jej nahradilo Sdružení OKD. To přineslo sloučení samostatných koksoven do nového podniku.

Novodobá historie

Dne 1. července 1965 došlo k přejmenování podniku Sdružení OKD na Ostravsko-karvinské doly a spadaly pod něj hospodářské organizace bývalého sdružení. Další změna nastala v roce 1977, kdy byla zřízena státní hospodářská organizace OKD se sídlem v Ostravě. Poslední etapa OKD se datuje k 1. lednu 1991. V této době federální ministr hospodářství zřídil akciovou společnost Ostravsko-karvinské doly.